Strategická inteligence pro výzkum a inovace |
Účelem projektu „Strategická inteligence pro výzkum a inovace“ (STRATIN+) je poskytovat analytické kapacity a na datech založené strategické informace (tj. služby strategické inteligence) veřejné správě a výzkumným organizacím pro realizaci politiky výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v oblastech:
Projekt zajišťuje kontinuální systematickou podporu MŠMT, MPO a dalším institucím při získávání strategických informací založených na datech pro rozvoj
VaVaI ve výše uvedených oblastech. Stěžejním výsledkem projektu je systematické využívání kapacit strategické inteligence pro účely přijímání informovaných
strategických rozhodnutí o podpoře mezinárodní spolupráce ve VaVaI, velkých výzkumných infrastruktur, výzkumné a inovační specializace,
technologického rozvoje, rozvoje lidských kapacit pro výzkum a inovace, otázek genderu a podmínek pro uplatnění žen ve vědě a souvisejících činností ve VaVaI.
Projekt bezprostředně reaguje na poptávku veřejné správy po nezávislých odborných podkladech pro strategické řízení systému VaVaI.
Výsledky ve vyjmenovaných oblastech však mohou být využívány širším spektrem aktérů výzkumné a inovačního systému v ČR.
Projekt STRATIN+ je strukturován do následujících modulů, jež rozvíjejí strategickou inteligenci v konkrétních segmentech politiky VaVaI:
Projekt STRATIN+ je řešen s finanční podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (kód projektu MS2104).
Modul 1 – Výzkumné a inovační systémy
Rok | Název | Odkaz |
---|---|---|
2024 | Analýza dopadů generativní AI na zaměstnání v Česku (Policy Brief) | |
2024 | Očekávané dopady rozvoje AI na trh práce (Přílohová část) | |
2023 | Výzkum a vývoj v oblasti umělé inteligence v České republice | |
2023 | Spolupráce CZ a UK organizací v rámcových programech EU před Brexitem a po něm | |
2023 | Metodické postupy pro posuzování socioekonomických dopadů velkých výzkumných infrastruktur ČR | |
2023 | Příloha 1 k Metodickým postupům pro posuzování socioekonomických dopadů velkých výzkumných infrastruktur ČR - přehled indikátorů | |
2023 | Interim analýza aktivity mobility | |
2023 | Výzkumné organizace a jejich mezisektorová spolupráce v letech 2018-2022. Jedná se o vizualizaci hierarchické struktury výzkumných organizací v ČR a indikátorů jejich spolupráce s podniky na projektech evidovaných v CEP IS VaVaI. | Odkaz |
2022 | Databáze informací o výzkumných systémech v zahraničních zemích – aktualizace 2022 | Odkaz |
2022 | Analýza mezinárodní spolupráce ve VaVaI a návrh doporučení ke zlepšení účasti ČR v Horizontu Evropa | |
2022 | Vizualizace sítí spolupráce mezi organizacemi příjemců grantů ERC CZ na výstupech z RIV a WOS | Odkaz |
2022 | Analýza aktuálního stavu kapacit pro implementaci EOSC v ČR | |
2022 | Analýza tematického zacílení výzkumné spolupráce Česko – Indie | |
2022 | Analýza tematického zacílení výzkumné spolupráce Česko – Izrael | |
2022 | Kapacity a potenciál výzkumu a vývoje v ČR pro zapojení do projektů realizovaných v rámci mise Rakovina programu Horizont Evropa (Policy Brief) | |
2022 | Mapování sítí v oblasti mezinárodní spolupráce ve VaVaI:potenciál pro zapojení do rámcových programů EU | |
2021 | Analýza přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur ČR | |
2021 | Příloha k analýze přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur ČR | |
2021 | Závěrečné hodnocení Národního programu udržitelnosti II (LQ) | |
2021 | Kapacity a potenciál výzkumu a vývoje v ČR pro zapojení do projektů realizovaných v rámci mise Rakovina programu Horizont Evropa |
Rok | Název | Odkaz |
---|---|---|
2023 | Vesmírné technologie (Technology Brief) | |
2023 | Zpráva From Foresight for smart specialisation to engagement in EU research programmes, missions and partnerships | |
2022 | Souhrnná zpráva z workshopu CZ-PRES „Foresight in R&I“ (7.10.2022) | |
2022 | Vymezení KETs pro účely NRIS3 a návodné otázky pro zařazení nových průřezových technologií | |
2022 | Virtuální a rozšířená realita: Výzkumné a inovační kapacity v Česku (Technology Brief) |
Rok | Název | Odkaz |
---|---|---|
2024 | Mezinárodní vědeckovýzkumná mobilita v letech 2022-2023 | |
2023 | Analýza kvalitativních rozhovorů s doktorandy vybraných českých vysokých škol | |
2023 | Základní postupy, problémy a potenciál ke zkvalitňování podpory kariérního růstu ve výzkumných organizacích-kvalitativní sonda | |
2023 | Profesní studijní programy: stav, zkušenosti a návrhy návazných analýz | |
2023 | Profesní a regionální struktura pracovních příležitostí v ČR se zaměřením na poptávku po vysokých kvalifikacích | |
2023 | Akademický inbreeding-sonda na základě repozitářů fakult | |
2023 | Roční monitoring přípravy odborníků pro VaVaI - infografika 2023 | |
2023 | Přerušení studia doktorských studijních programů | |
2023 | Přetrvávající překážky v mobilitě a kariérním rozvoji výzkumných pracovníků | |
2023 | Systém sledování absolventů - příklady zahraniční praxe | |
2023 | Systém sledování absolventů - datové zdroje | |
2022 | Roční monitoring přípravy odborníků pro VaVaI - infografika 2022 | |
2022 | Zaměstnanost absolventů VŠ v progresivních odvětvích | |
2022 | Postavení doktorandů v ČR z hlediska příjmů a sladění studia, práce a rodiny | |
2022 | Pracovní uplatnění absolventů doktorského studia | |
2022 | Otevřenost doktorského studia pro zahraniční zájemce - část I | |
2022 | Otevřenost doktorského studia pro zahraniční zájemce - část II | |
2022 | Otevřenost doktorského studia pro zahraniční zájemce - část III | |
2022 | Akademický inbreeding na vybraných fakultách českých vysokých škol | |
2022 | Současná situace v mezinárodní vědeckovýzkumné mobilitě - EURAXESS analýza | |
2022 | Příprava odborníků pro uplatnění ve VaVaI z hlediska genderu | |
2022 | Příprava odborníků pro uplatnění ve VaVaI | |
2021 | Roční monitoring přípravy odborníků pro VaVaI - infografika 2021 | |
2021 | Kvalifikační a profesní struktura zaměstnanosti v doménách výzkumné a inovační specializace | |
2021 | Přehled systémů doktorského studia ve vybraných zemích EU |
Rok | Název | Odkaz |
---|---|---|
2024 | Pravní analýza problematiky genderově podmíněného násilí ve veřejných výzkumných institucích | |
2024 | Nízká účast vědkyň a vědců v ERC grantech (Analýza dotazníku) | |
2024 | Manuál pro práci s modelem Katalyzátorů změny | |
2024 | Postavení žen v české vědě (Monitorovací zpráva za rok 2022) | |
2024 | The Position of Women in Czech Science (Monitoring Report 2022) | |
2023 | Postavení žen v české vědě (Infografika) | PNG |
2023 | Postavení žen v české vědě (Monitorovací zpráva za rok 2021) | |
2023 | The Position of Women in Czech Science (Monitoring Report 2021) | |
2023 | Genderově podmíněné násilí a sexuální obtěžování na vysokých školách (Analýza výročních zpráv vysokých škol) | |
2023 | Genderová dimenze v obsahu vzdělávání (Příručka k zavádění genderové dimenze do obsahu vzdělávání budoucích učitelů) | |
2023 | Jak na monitoring a evaluaci plánu genderové rovnosti (Příručka) | |
2023 | Plány genderové rovnosti v organizacích veřejného sektoru realizujících výzkumnou činnost (Zpráva k lednu 2023) | |
2022 | Postavení žen v české vědě (Infografika) | PNG |
2022 | Právní aspekty problematiky genderově podmíněného násilí na vysokých školách | |
2022 | Postavení žen v české vědě (Monitorovací zpráva za rok 2020) | |
2022 | Genderově podmíněné násilí a sexuální obtěžování na vysokých školách – analýza výročních zpráv vysokých škol | |
2022 | Implementace genderové dimenze v obsahu výzkumu | |
2022 | Návratové granty | |
2022 | Odměňování v projektech Horizontu Evropa | |
2022 | Poptávané typy péče u akademických pracovnic a pracovníků: preference a náklady - výstupy ankety | |
2022 | Rodičovství na počátku profesní dráhy ve výzkumu (Souhrn) | |
2022 | Rodičovství na počátku profesní dráhy ve výzkumu | |
2021 | Gender v obsahu vysokoškolské výuky a výzkumu | |
2021 | Genderové audity | |
2021 | The Positon of Women in Czech Science (Monitoring report 2019) | |
2021 | Postavení žen v české vědě (Monitorovací zpráva za rok 2019) | |
2021 | Řetězení pracovních úvazků na dobu určitou | |
2021 | Ženy a muži v odborných komisích, hodnotících panelech a poradních skupinách poskytovatelů | |
2021 | Ženy ve vědě 2019 (Infografika) |
Rok | Název | Odkaz |
---|---|---|
2023 | Covid 19 Pandemic Boost to Digitisation of the Czech Society - článek v recenzovaném časopise | |
2023 | Technology Assessment in Central and Eastern Europe. Status quo in 2022 and future prospects (příspěvek do publikace) | |
2022 | Technology assessment activities and science communication in Czechia - konferenční příspěvek, Berlin Convention22 | |
2022 | Covid 19 Pandemic Boost to Digitisation of the Czech Society - konferenční příspěvek, Inproforum 11-22 České Budějovice | |
2022 | ETAC5 Karlsruhe, Germany 7-22. The COVID-19 pandemic boosting digital technologies (koncept sekce) | |
2022 | COVID-19 pandemic boosting digital technologies (prezentace, ETAC5 Karlsruhe) | |
2022 | Technology Assessment in CZ (prezentace, ITA online workshop 3-22) | |
2022 | Technology Assessment in a Globalized World. Facing the Challenges of Transnational Technology Governance - kapitola v knize |
Strategické studie
Technologické centrum Praha (TC Praha) je unikátním českým pracovištěm, jež poskytuje široké spektrum služeb pro politiku VaVaI, rozvoj mezinárodní spolupráce v těchto oblastech, transfer technologií a taktéž rozvoj inovačního podnikání. Odborné analyticko-koncepční služby pro strategické rozhodování orgánů veřejné správy ČR v oblastech výzkumných a inovačních politik poskytuje TC Praha nepřetržitě od roku 2000. V průběhu let TC Praha prokázalo schopnost poskytovat kvalitní nezávislé informace pro tvorbu a implementaci politiky VaVaI na národní a regionální úrovni ČR, jakožto i mezinárodní úrovni. Příkladem z posledních let jsou mj. i souhrnné podklady pro přípravu Národních politik VaVaI ČR, komplexní metodicko-analyticky-organizační podpora formulace Národních priorit orientovaného VaVaI ČR anebo komplexní vyhodnocení překážek účasti „nových“ členských států EU v rámcových programech EU vypracované pro Evropský parlament. TC Praha je vysoce specializovaným pracovištěm, které systematicky rozvíjí nové přístupy pro foresight a technology assessment v rámci politiky VaVaI. Taktéž díky tomu se stalo TC Praha vysoce respektovaným a zároveň i vyhledávaným partnerem pro zahraniční spolupráci v oblastech socioekonomických souvislostí technologického rozvoje a politiky VaVaI.
Národní kontaktní centrum – gender a věda
Národní kontaktní centrum – gender a věda (NKC), jakožto součást Sociologického ústavu AV ČR, je unikátním specializovaným pracovištěm zaměřeným na problematiku genderových otázek ve VaVaI v ČR a v regionu střední a východní Evropy. V této oblasti NKC realizuje evropské a národní studie, jež slouží jako podklad pro zpracovávání expertíz a návrhů opatření pro státní správu, i jako návrh pro institucionální řešení na straně výzkumných organizací v ČR. Výzkum NKC se zaměřuje zejména na evaluaci politik genderové rovnosti na úrovni EU a v ČR, dále na monitoring a evaluaci implementace plánů genderové rovnosti ve výzkumných institucích ČR, jakož i u poskytovatelů, zpracovávání statistických analýz vývoje zastoupení žen a mužů ve VaVaI, výzkum v oblasti transformace systému VaVaI, hodnocení vědecké práce z hlediska genderu, dále na hodnocení vědeckých kariér, akademické mobility, kombinace práce a rodiny a uplatnění absolventů doktorského studia v oblastech VaVaI a na trhu práce, a v neposlední řadě také na genderově podmíněné násilí v akademickém prostředí.
Euraxess
Středisko společných činností AV ČR, jehož činnost spočívá zejména v infrastrukturní podpoře VaVaI, bylo MŠMT pověřeno, aby se stalo hlavním koordinátorem EURAXESS v ČR. EURAXESS ČR již 15 let představuje naprosto nepostradatelné pracoviště, na které se spoléhají všechny výzkumné organizace ČR, které se rozhodnou do pracovního poměru přijmout zahraničního pracovníka. Tým EURAXESS ČR disponuje jedinečným know-how, jež od roku 2005 neustále rozvíjí. EURAXESS ČR pracuje s každým příchozím zahraničním výzkumníkem a disponuje tak velmi rozsáhlým a unikátním souborem statistických dat, týkajících se mezinárodní mobility ve VaVaI v ČR. Jako člen mezinárodní sítě EURAXESS poskytuje anonymizovaná data Evropské komisi a může je porovnávat se situací v ostatních evropských zemích, k jejichž údajům má přístup, a sdílet s ostatními evropskými kancelářemi EURAXESS své zkušenosti při pravidelných mezinárodních setkáních.
Národní vzdělávací fond se dlouhodobě zabývá analýzami trhu práce a vzdělávání v jejich vzájemných souvislostech. Využívá pro to široké spektrum kvantitativních a kvalitativních analytických metod, realizuje vlastní dotazníková šetření, resp. polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. Jakožto nedílná součást Centra excelence pro výzkum konkurenceschopnosti ČR zpracoval NVF mj. také analýzy přípravy lidských zdrojů pro VaVaI, byl zapojen do vyhodnocování politik VaVaI ČR, resp. do aktualizací národních dokumentů ČR v této oblasti; podílel se rovněž na projektu INKA 2014+ (ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR), zaměřeného na analýzu a vyhodnocování inovační kapacity ČR, a na mapování vertikálních domén specializace RIS3 strategie Středočeského kraje. Analyzoval připravenost podnikového prostředí a vzdělávacích institucí na nové technologické trendy v Ústeckém kraji. Účastnil se taktéž příprav národních strategických dokumentů, a to Strategie rozvoje lidských zdrojů a Strategie celoživotního učení, zpracoval materiál Iniciativa Práce 4.0 a podílel se i na přípravě materiálu Iniciativa Průmysl 4.0. Podrobněji se zabýval analýzou doktorských studijních programů na některých vysokých školách ČR, zejména na Univerzitě Karlově. NVF působí jakožto expertní konzultant za ČR při zpracovávání prognóz kvalifikačních potřeb v projektu Real-Time Labour Market Information on Skill Requirements (Cedefop). V neposlední řadě je rovněž jedním z klíčových partnerů Ministerstva práce a sociálních věcí v projektu Kompas, zaměřeném na vytvoření udržitelného systému monitoringu a predikcí vývoje na trhu práce.